Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- courses:a4m33dzo [2010/01/11 14:16]
grepfruit
+++ courses:a4m33dzo [2025/01/03 18:23] (aktuální)
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
   * Pokud se aspon trochu mrknete na ty otazky tady a vlozite do toho i trochu sve iniciativy tak neni mozne nedat. Ja dostal D, a to jen proto, ze se mu nelibil clanek a z ustni sem mel "jen" 12b. Da se v klidu dostat i A ci B. Hodne zdaru. Zkouska to neni tezka, idkyz tech 120 otazek je zahul.
+Dojmy: 1. termin ZS 2011/12:
+  * Jak bylo receno, pisemka je klasika, naucit se ty otazky, pan Hlavac hned zezacatku prohlasil, ze neni potreba esej na kazdou otazku, ale musi byt videt, ze tomu clovek rozumi (a stejne to pak i opravoval). Docela se mu libi, kdyz je k nejake otazce vzorecek (napr. my tam meli konvoluci, tak napsat itegral, sumu), to to pak poradne ani necte a je to za plnej :).
+  * Kdyz clovek jednu otazku nevi a ostatni ma treba hodne dobre, tak to prejde uplne v poho.
+  * Ustni je doopravdy hodne o tom, jak se mu zalibi ten clanek. Kdyz nekdo prinesl nejakej "brak" nebo "poutovy clanek" z nejake konference, kterou p. Hlavac neuznava (trosku mne zarazilo, kdyz brblal neco i o SIGGRAPHu...) tak je ustni porod. Kdyz je clanek moc jednoduchy, tak zacne zkouset z temat clanku podobnych (jeden typek tam mel jednoduchy clanek co pouzival geneticke algoritmy, takze ho pak zacal zkouset z optimalizace...). Pak je taky riziko, ze kdyz prinesete clanek resici tema, kteremu p. Hlavac dobre rozumi a nebude se mu uplne libit reseni, ktere prinesete, pripravte se na to, ze ho budete pred nim muset obhajovat. Takze nejlepsi je, prinest neco v cem jste si jisti a naopak Hlavac tomu moc nerozumi (samozrejme aby se to aspon nejak tykalo videni). To pak staci dobre vysvetlit a hnedka plnej pocet (a kdyz ho nekdo doopravdy potesil dobrym clankem, kteremu rozumel tak daval rovnou A a ani nescital body).
+  * Clanek je nejlepsi si vytisknout predem. Kdo to nemel vytistene z domu, musel nekde behat a tisknout, zbytecnej stres.
@@ Řádek 373: / Řádek 377: @@
 z fyzikálního hlediska.
 **
+__Dírková komora:__
+Sbírá jen málo fotonů (světla).
+Potíže díky ohybu světla na dírce.
+Nemá optické vady.
+__Čočka i fotografický objektiv:__
+Sbírají více fotonů (světla).
+Musí být zaostřené.
+Trpí optickými vadami.
 Optické soustavy (objektiv) se používají k odstranění optických vad (= aberací).
@@ Řádek 433: / Řádek 447: @@
 dochází.**
 Cinitel cos^4 α  popisuje systematickou optickou vadu zvanou prirozená vinetace. Figuruje v rovnici ozáření:
 {{:courses:rovniceozareni.png|}}
-Popisuje jev, kdy jsou více zeslabovány paprsky lámající se s vetším úhlem α (dále od optické osy).
+Popisuje jev, kdy jsou více zeslabovány paprsky lámající se s vetším úhlem α (dále od optické osy).
 Tato chyba je více patrná u širokoúhlých objektivu než u teleobjektivu, protože mají nejširší zorný úhel a přijímají světlo s největšími úhly vůči optické ose.
@@ Řádek 491: / Řádek 505: @@
 S výhodou se používá např. pro měření nějakých součástí strojů.
-Viz. http://www.strojove-videni.cz/default.asp?inc=inc/tp_optika.htm&id=22
+Viz. [[http://www.strojove-videni.cz/default.asp?inc=inc/tp_optika.htm&id=22]]
+[[http://www.prumyslove-kamery.cz/clanky-a-aktuality/clanky?pg=441]]
 ==========
@@ Řádek 671: / Řádek 686: @@
 **3. Relativní kolorimetrická metoda** – využívá skutecnosti, že lidské videní se vždy adaptuje na bílou. Zámer prevede zdrojovou bílou na cílovou bílou (napr. nažloutlou papíru), barvy uvnitr barevného rozsahu zobrazí presne a barvy vne zobrazí jako nejbližší odstín. Pro fotografie je lepší než “perceptuální”.
 **4. Absolutní kolorimetrická metoda** – liší se od predchozího tím, ze se ve výstupním barevném prostoru snaží simulovat bílou vstupního prostoru. Hodí se pro overování budoucího tisku na jiném zarízení, napr. monitoru
+No mne sa toto nezda, tieto metody suvisia s prevodom mdezi farebnymi profilmi a nie s upravou kontrastu. Ja by som tam napisal skor ako ekvalizacia histogramu, normalizacia histogramu alebo aplikacia S krivky.
 ==========
@@ Řádek 754: / Řádek 772: @@
 uvažujte jednorozmerný prípad.
 **
-(uvedena odpoved k teto otazce IMO neodpovida na to, na co se v otazce ptaji)
+Spravna odpoved je:
+ Oznacme T(f) ze je Fourierova transformace.\\
+ Oznacme f x g ze je konvoluce.\\
+Veta o konvoluci rika:\\
+ T(f x g) = T(f)T(g) a naopak T(fg) = T(f) x T(g)
 neco o pouziti fourierovy transformace ke konvoluci tady http://www-structmed.cimr.cam.ac.uk/Course/Convolution/convolution.html
@@ Řádek 795: / Řádek 817: @@
 O(N^2)
+Já bych řekl, že pokud O(N^2) je složitost pro 1D, tak pro 2D transformaci to bude spíš O(N^4), ne?
+Bohužel hoši, ani jeden z vás to nemá dobře... Je to totiž O(N^3). Vychází to z toho, že 2D DFT se dá přepsat jako součet přes všechny řádky z 1D DFT každého řádku, tedy N^2 za 1D DFT, která se provede N krát->obecně počet řádků se nemusí rovnat počet sloupců pak složitost je O(N^2*M) nebo O(M^2*N), co se nám bude víc hodit. Radek Svoboda
 ==========
 **
@@ Řádek 822: / Řádek 849: @@
 O(n log2 n)
+Bohužel opět špatně. Tentokrát se N-krát použije 1D FFT s O(NlogN), správná odpověď je tedy O(N^2logN). Radek Svoboda
 ==========
@@ Řádek 890: / Řádek 919: @@
 Kříže jsou způsobeny nespojitostí na okrajích obrázku, protože se předpokládá periodicita (rozložíme obrazky vedle sebe, aby na sebe navazovali, u obrázku hradčan je pak patrné, že na okrajích je nespojitost, u textury by to vypadalo jinak).
-Muj nazor na krize: Ta vertikalni linka je IMO zpusobena vodorovnou linii ve spodni casti obrazku (okap a stin pod nim vytvareji vyraznou linku). Tu mene patrnou vodorovnou caru bych prirovnal ke tem vezim (jsou svysle, ale ne jako cary, spis se rozbihaji do trojuhelniku, proto ta odezva ve frekvencnim spektru neni tak tenka jako v pripade okapu). Tu mirne pootocenou caru bych prirovnal k te casti zhruba uprostred obrazku, je tam videt sikma linie tvorena stinem na strese, je tam dosti viditelny jasovy skok.
+Muj nazor na krize: Ta vertikalni linka je IMO zpusobena vodorovnou linii ve spodni casti obrazku (okap a stin pod nim vytvareji vyraznou linku). Tu mene patrnou vodorovnou caru bych prirovnal ke tem vezim (jsou svysle, ale ne jako cary, spis se rozbihaji do trojuhelniku, proto ta odezva ve frekvencnim spektru neni tak tenka jako v pripade okapu). Tu mirne pootocenou caru bych prirovnal k te casti zhruba uprostred obrazku, je tam videt sikma linie tvorena stinem na strese, je tam dosti viditelny jasovy skok. - <del>To co si napsal je uplná 3.14čovina...</del>
 Berte to s rezervou, jsou to moje postrehy po nastudovani a precteni mnoha clanku o fourierovce v obrazu (stale ji moc nerozumim btw :D).
@@ Řádek 1042: / Řádek 1071: @@
 http://cmp.felk.cvut.cz/~hlavac/TeachPresCz/11DigZprObr/18BrightGeomTxCz.pdf (slajd 13)
+Odpovidate na jinou otazku, spravna odpoved by mela byt o etalonu, kdy pred vlastnim merenim si nasnimam obraz o znamem jasu a pak ten odecitam od testovanych snimku...
 ==========
@@ Řádek 1104: / Řádek 1135: @@
 Podle teorie informace, obraz s vyrovnaným histogramem by měl nést více informací než jakýkoliv jiný dosud vytvořený obrázek, protože obsahuje největší variaci (rozptyl) pro daný počet tříd.
+--Tohle se mi silně nezdá, protože ekvalizaci zpravidla provádíme tak, že, velmi vágně formulováno, sloupce histogramu rozmístíme po celém rozsahu histogramu, ale jejich počet i výška zůstanou stejné. Podle mě se entropie ekvalizací histrogramu nezmění.
 ==========
@@ Řádek 1237: / Řádek 1271: @@
 gaussovský filtr. Jedná se o lineární operaci? Zkuste své rozhodnutí matematicky zduvodnit. **
-jde o linearni operaci.
+Ano, jedná se o lineární operaci.
+http://en.wikipedia.org/wiki/Gaussian_filter (je v kategorii Linear filters, nicméně to není moc matematické zdůvodnění)
 ==========

courses/a4m33dzo.1263215808.txt.gz · Poslední úprava: 2025/01/03 18:15 (upraveno mimo DokuWiki)

Nahoru