Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- courses:m02asf [2011/05/19 11:43]
destil
+++ courses:m02asf [2025/01/03 18:23] (aktuální)
@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 ===== Cvičení =====
+Vypracování několika otázek od Milana Červenky (rok 2012). {{:courses:asfotazky4.pdf|}}
+Zkusme tady doplnit ty zbyvajici otazky:
+=== 6. Paralaxa ===
+Uhel dvou primek pri pozorovani jednoho bodu ze dvou ruznych mist. Take zdanlivy posun pozorovaneho bodu vuci (vzdalenemu) pozadi. Vyuziva se k mereni vzdalenosti ve vesmiru,
+"...Paralaxa (míra vzdálenosti) v astronomii je úhel, o který se na obloze nebeské těleso posune, je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny. Výpočet paralaxy se používá hlavně pro měření vzdáleností objektů ve vesmíru. Pro měření vzdáleností objektů ve sluneční soustavě se jako základna používá poloměr Země, pro měření vzdáleností hvězd se používá poloměr oběžné dráhy Země (vzdálenost Země – Slunce). " (wiki)
+=== 54. Sireni svetla v blizkosti hmotnych objektu ===
+(Vyrazne) hmotne objekty zakrivuji casoprostor a svetlo, ktere se jinak siri po primce, se jejich okoli "ohyba" (teorie relativity) -objekty pusobi jako cocky spojky-a my zdroj svetla "vidime" nekde jinde, nez ve skutecnosti je. Takove hm. objekty jsou napr. kvasary, galaxie, cerne diry,.. /viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka /
+Druha moznost je svetlo a cerna dira, zde jsou 3 moznosti: svetelny zdroj je pred horizontu udalosti - svetlo muze uniknout, na horizontu (Schw. polomer) - jiz neunikne, teoreticky zde muze porad obihat, a uvnitr - je vtazeno do c. diry
+=== 55. Gravitacni Doppleruv jev ===
+http://www.aldebaran.cz/bulletin/2010_10_gra.php
+Doppleruv jev = zmena frekvence vysilaneho zareni u pohybujiciho se zdroje
+gravitacni D. j. -> "baterka pada k hmotnemu bodu a vychazejici svetlo se posouva do cervena" = Gravitacni cerveny posuv, vychazi z principu ekvivalence (setrvacnost a gravitace je to same) a faktem, ze u hm. teles plyne cas pomaleji
+=== 72. Jak ovlivnuje hmota rozpinani vesmiru ? ===
+Velmi malo :) protoze hmoty jsou asi 4%. Plochy vesmir (k=0) tvoreny pouze hmotou by mel tvar expanzni fce a(t) ve tvaru "kopecku", tj. vesmir by se jednoho dne zacal smrstovat. To se nedeje (rozpina se s exponencialnim zrychlenim), coz je neprimy dukaz existence cerne energie (ta za to muze ;)
+Na globalnim meritku se tedy prostor rozpina, na lokalnim ho drzi prave hmota (atomove, elektroslabe sily) pohromade a prebiji tu expanzi- atomy na vasi ruce se tedy nevzdaluji od sebe.
+=== 73. Jak probiha rozpinani vesmiru tvoreneho pouze hmotou v zavislosti na jeho krivosti ? ===
+Kulovity (k>0?) a plochy (k=0) tvoreny pouze hmotou: expanzni fce ma konkAvni tvar ("kopecek"), pro sedlovity vesmir (k<0) myslim plati taky.(?)
+Prosim zkontrolovat a doplnit, z ceho se to odvozuje...
+=== 74. Leptony ===
+http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/particles.html
+Elektron, neutrino, jejich anticastice. Spin 1/2 (jsou tedy fermiony), bez vnitrni struktury, interaguji slabou interakci (elektron i elmg.)
+=== 75. Kvarky ===
+http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/particles.html
+Jsou z nich tvoreny tezke castice s vnitr. strukturou (proton, neutron), interaguji silne, slabe i elmg. "up, down, strange, charm"
+=== 76. Intermedialni castice ===
+http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/particles.html
+Zprostredkovavaji pusobeni mezi poli, elmg: foton; slaba int: W+,W-,Z0; silna i.: gulony; gravitace: (hypoteticky) graviton
+=== 77. Mezony, baryony ===
+hadrony: mezony (2 kvarky: kvark a anitikvark, q -q), celociselny spin; baryony (3 kvarky, qqq), necelocisleny spin
 ==== Milan Červenka, zápočtový test ====
+http://fyzika.feld.cvut.cz/~cervenka/vyuka/astrofyzika/asf2012.pdf
 http://herodes.feld.cvut.cz/milan/vyuka/astrofyzika/asfls2011.pdf
@@ Řádek 78: / Řádek 127: @@
 === 29. Dilatace času ===
+ Důsledek STR, zpomaluje se čas pokud se objekt pohybuje rychlostí blízkou C. Oba vnímají hodiny toho druhého jako pomalejší.
 === 30. Kontrakce délek ===
+ Důsledek STR, zkracují se délky ve směru rychlosti pokud se objekt pohybuje rychlostí blízkou C. Oba vnímají pravítko toho druhého jako kratší.
 === 31. Časoprostorový interval ===
+ Vzdálenost mezi dvěma událostmi v prostoročasu.
 === 32. Minkowského metrika ===
+ Používá se k popisu časoprostoru v STR. Jde o 4-rozměrný reálný linerární vektorový prostor se skalárním součinem.
 === 33. Schwarzschildův poloměr ===
+ Je to poloměr koule, do které musí být veškerá hmota dané hmostnosti stlačena, aby se z ní stala černá díra.
 === 34. Schwarzschildova metrika ===
+ Používá se k popisu prostoročasu generovaným statickým (nerotujícím) kulovým tělesem. Používá se pro popis např. černých děr.
 === 35. Jak ovlivňuje gravitační pole chod času? ===
+ Způsobí diletaci času, blízko černé díry se dá cestovat do budoucnosti.
 === 36. Gravitační Dopplerův jev ===
+ Prodlužování vlnové délky záření u pozorovatele způsobený gravitací zdroje
 === 37. Fridmanova metrika ===
+ Popisuje strukturu vesmíru. Výsledek je, že k=0, vesmír je plochý a nekonečný.
 === 38. Co vyjadřuje skalární křivost? ===
+ Jestli je vesmír plochý, kulově nebo sedlově zakřivený
 === 39. Co vyjadřuje expanzní funkce? ===
+ Jak moc se vesmír rozpíná/smršťuje
 === 40. Kosmologický posuv ===
+ Posun vlnové délky záření směrem do červena způsobený rozpínáním vesmíru.
 === 41. Hubbleův zákon ===
+ Čím je galaxie vzdálenější, tím rychleji se od nás vzdaluje.
 === 42. Hubbleův čas ===
+ Maximální možné stáří vesmíru, podle doby rozpínání
 ===  43. Jak starý je vesmír? ===
+.7 miliard let
 ===== Nevážně =====

courses/m02asf.1305798196.txt.gz · Poslední úprava: 2025/01/03 18:16 (upraveno mimo DokuWiki)

Nahoru