Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- courses:m02asf [2012/05/13 16:49]
kubaspet
+++ courses:m02asf [2025/01/03 18:23] (aktuální)
@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 ===== Cvičení =====
-Vypracování několika otázek od Milana Červenky (rok 2012).{{:courses:asfotazky3.pdf|}}
+Vypracování několika otázek od Milana Červenky (rok 2012). {{:courses:asfotazky4.pdf|}}
+Zkusme tady doplnit ty zbyvajici otazky:
+=== 6. Paralaxa ===
+Uhel dvou primek pri pozorovani jednoho bodu ze dvou ruznych mist. Take zdanlivy posun pozorovaneho bodu vuci (vzdalenemu) pozadi. Vyuziva se k mereni vzdalenosti ve vesmiru,
+"...Paralaxa (míra vzdálenosti) v astronomii je úhel, o který se na obloze nebeské těleso posune, je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny. Výpočet paralaxy se používá hlavně pro měření vzdáleností objektů ve vesmíru. Pro měření vzdáleností objektů ve sluneční soustavě se jako základna používá poloměr Země, pro měření vzdáleností hvězd se používá poloměr oběžné dráhy Země (vzdálenost Země – Slunce). " (wiki)
+=== 54. Sireni svetla v blizkosti hmotnych objektu ===
+(Vyrazne) hmotne objekty zakrivuji casoprostor a svetlo, ktere se jinak siri po primce, se jejich okoli "ohyba" (teorie relativity) -objekty pusobi jako cocky spojky-a my zdroj svetla "vidime" nekde jinde, nez ve skutecnosti je. Takove hm. objekty jsou napr. kvasary, galaxie, cerne diry,.. /viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka /
+Druha moznost je svetlo a cerna dira, zde jsou 3 moznosti: svetelny zdroj je pred horizontu udalosti - svetlo muze uniknout, na horizontu (Schw. polomer) - jiz neunikne, teoreticky zde muze porad obihat, a uvnitr - je vtazeno do c. diry
+=== 55. Gravitacni Doppleruv jev ===
+http://www.aldebaran.cz/bulletin/2010_10_gra.php
+Doppleruv jev = zmena frekvence vysilaneho zareni u pohybujiciho se zdroje
+gravitacni D. j. -> "baterka pada k hmotnemu bodu a vychazejici svetlo se posouva do cervena" = Gravitacni cerveny posuv, vychazi z principu ekvivalence (setrvacnost a gravitace je to same) a faktem, ze u hm. teles plyne cas pomaleji
+=== 72. Jak ovlivnuje hmota rozpinani vesmiru ? ===
+Velmi malo :) protoze hmoty jsou asi 4%. Plochy vesmir (k=0) tvoreny pouze hmotou by mel tvar expanzni fce a(t) ve tvaru "kopecku", tj. vesmir by se jednoho dne zacal smrstovat. To se nedeje (rozpina se s exponencialnim zrychlenim), coz je neprimy dukaz existence cerne energie (ta za to muze ;)
+Na globalnim meritku se tedy prostor rozpina, na lokalnim ho drzi prave hmota (atomove, elektroslabe sily) pohromade a prebiji tu expanzi- atomy na vasi ruce se tedy nevzdaluji od sebe.
+=== 73. Jak probiha rozpinani vesmiru tvoreneho pouze hmotou v zavislosti na jeho krivosti ? ===
+Kulovity (k>0?) a plochy (k=0) tvoreny pouze hmotou: expanzni fce ma konkAvni tvar ("kopecek"), pro sedlovity vesmir (k<0) myslim plati taky.(?)
+Prosim zkontrolovat a doplnit, z ceho se to odvozuje...
+=== 74. Leptony ===
+http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/particles.html
+Elektron, neutrino, jejich anticastice. Spin 1/2 (jsou tedy fermiony), bez vnitrni struktury, interaguji slabou interakci (elektron i elmg.)
+=== 75. Kvarky ===
+http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/particles.html
+Jsou z nich tvoreny tezke castice s vnitr. strukturou (proton, neutron), interaguji silne, slabe i elmg. "up, down, strange, charm"
+=== 76. Intermedialni castice ===
+http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/particles.html
+Zprostredkovavaji pusobeni mezi poli, elmg: foton; slaba int: W+,W-,Z0; silna i.: gulony; gravitace: (hypoteticky) graviton
+=== 77. Mezony, baryony ===
+hadrony: mezony (2 kvarky: kvark a anitikvark, q -q), celociselny spin; baryony (3 kvarky, qqq), necelocisleny spin
 ==== Milan Červenka, zápočtový test ====

courses/m02asf.1336920586.txt.gz · Poslední úprava: 2025/01/03 18:16 (upraveno mimo DokuWiki)

Nahoru