Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- statnice:oi_si_7 [2011/06/05 10:53]
marty
+++ statnice:oi_si_7 [2025/01/03 18:23] (aktuální)
@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Aby bylo možné snadno přenášet projekty mezi různými operačními systémy a jejich verzemi a hardwarovými architekturami, bylo definováno několik standardů a vyvinuto několik nástrojů, které mají tuto přenositelnost usnadnit:
-    * POSIX - Portable Operating System Interface - standardy IEEE 1003 a ISO/IEC 9945 - definuje, co by měl poskytovat operační systém, jaké příkazy, jaké vlastnosti - na základě tohoto standardu je potom poměrně snadné převádět projekty mezi různými distribucemi Linuxu, UNIXY, atd. (uvádí se, že to je mnohdy jednodušší než převod projektů mezi různými verzemi Windows)
+    * **POSIX** - **Portable Operating System Interface** - standardy **IEEE 1003** a **ISO/IEC 9945** - definuje, co by měl poskytovat operační systém, jaké příkazy, jaké vlastnosti - na základě tohoto standardu je potom poměrně snadné převádět projekty mezi různými distribucemi Linuxu, UNIXY, atd. (uvádí se, že to je mnohdy jednodušší než převod projektů mezi různými verzemi Windows)
-    * Filesystem hierarchy standard - dokument popisující, co má být ve kterém adresáři v linuxové distribuci, mezi typické adresáře patří
+    * **Filesystem hierarchy standard (FHS)** - dokument popisující, co má být ve kterém adresáři v linuxové distribuci, mezi typické adresáře patří
-        * /usr/bin - binární programy
+        * **/usr/bin** - binární programy (platformně závislé)
-        * /usr/local - prefix do kterého je instalován software lokální pro tento stroj
+        * **/usr/local** - prefix do kterého je instalován software lokální pro tento stroj
-        * /usr/share - sdílené (na hw platformě nezávislé) zdroje - často může být tento systém sdílen mezi různými stroji (např. pomocí NFS)
+        * **/usr/share** - sdílené (na hw platformě nezávislé) zdroje - často může být tento systém sdílen mezi různými stroji (např. pomocí NFS)
-        * /usr/lib - knihovny
+        * **/usr/lib** - knihovny (platformně závislé)
         * FHS popisuje, co by měl/neměl který adresář správně obsahovat
@@ Řádek 43: / Řádek 43: @@
 Při přípravě distribuovatelného balíku (zpravidla nějaký *.tar.gz nebo *.zip archiv) je nutné spustit následující příkazy, které zpracovávají zmíněné soubory:
-    * aclocal: configure.ac -> aclocal.m4
+    * **aclocal**: configure.ac -> aclocal.m4
-    * autoheader: configure.ac -> config.h.in
+    * **autoheader**: configure.ac -> config.h.in
-    * autoconf: configure.ac -> configure
+    * **autoconf**: configure.ac -> configure
-    * automake: Makefile.am -> Makefile.in
+    * **automake**: Makefile.am -> Makefile.in
-Celý build systém je postaven na makro procesoru m4 (zpracovává vstupní soubory a přepisuje makra na další řetězce, v tomto případě přepisuje příkazy/řetězce na výstupní shell skript, který potom běží na cílové instalační platformě). První příkaz (aclocal) zajistí přítomnost potřebných definic pro makroprocesor m4 v souboru aclocal.m4.
+Celý build systém je postaven na makro procesoru ''m4'' (zpracovává vstupní soubory a přepisuje makra na další řetězce, v tomto případě přepisuje příkazy/řetězce na výstupní shell skript, který potom běží na cílové instalační platformě). První příkaz (aclocal) zajistí přítomnost potřebných definic pro makroprocesor ''m4'' v souboru ''aclocal.m4''.
 Autoheader umožňuje vygenerování platformně závislého hlavičkového souboru, který potom může být includován do projektu a mohou z něj být získávány nejrůznější informace, které jsou známé až při instalaci na cílovém systému (např. cesty k souborům, atd).
-Programy autoconf a automake jsou nejdůležitějí - autoconf generuje soubor configure, který používá klient k vygenerování souboru Makefile, který je následně možné použít pro zkompilování projektu. Nástroj automake připravuje pro soubor Makefile šablony, které jsou následně zpracovávány skriptem configure pro vytvoření finálního Makefile souboru.
+Programy ''autoconf'' a ''automake'' jsou nejdůležitějí - ''autoconf'' generuje soubor ''configure'', který používá klient k vygenerování souboru ''Makefile'', který je následně možné použít pro zkompilování projektu. Nástroj ''automake'' připravuje pro soubor ''Makefile'' šablony, které jsou následně zpracovávány skriptem configure pro vytvoření finálního ''Makefile'' souboru.
-Balík, který je připraven pomocí výše zmíněných nástrojů již ke své kompilaci nástroje autotool a automake nepotřebuje.
+Balík, který je připraven pomocí výše zmíněných nástrojů již ke své kompilaci nástroje ''autotool'' a ''automake'' **nepotřebuje**.
 Konfigurace před kompilací na cílovém nebo build systému potom vypadá následovně:
@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 Při této fázi jsou vygenerovány následující soubory:
-    * z Makefile.in je vygenerován Makefile
+    * z ''Makefile.in'' je vygenerován ''Makefile''
-    * z config.h.in je vygenerován config.h
+    * z ''config.h.in'' je vygenerován ''config.h''
-Pomocí skriptu ''configure'' je možné ovlivňit i CFLAGS=x, LDFLAGS=x v prostředí.
+Pomocí skriptu ''configure'' je možné ovlivňit i ''CFLAGS=x, LDFLAGS=x'' v prostředí.
 Finální kompilace potom probíhá následovně:
@@ Řádek 76: / Řádek 76: @@
 ==== Portace kódu a křížový překlad ====
+Většinou není nutné, aby každý uživatel kompiloval software ze zdrojových kódů. Je možné dodávat konkrétní verzi zkompilovanou pro cílovou platformu. Pro sestavení programu se používá build toolchain (v případě použití GCC se označuje jako **GNU Tool Chain**). Ten zahrnuje jednak vlastní kompiler (např. GCC - GNU Compiler Collection) a dále nástroje pro vytváření knihoven, linker atd.
+Tento toolchain může kompilovat kód pro různé platformy. Na základě toho rozeznáváme **native toolchain** a **cross-compiling toolchain** (výsledné binární soubory běží na platformě toolchainu nebo na jiné platformě).
 {{:statnice:cross-compiling_toolchains.png|}}
 ==== Nativní a křížové vývojové řetězce ====
+Na základě toho, kde sestavujeme vlastní toolchain a kde jej používáme a jaké generuje cílové binární soubory rozlišujeme několik případů. V následujících sekcích jsou použity tři stroje (ve smyslu hw architektury):
+   * build - stroj na němž je **sestavován build toolchain** (např. gcc)
+   * host - stroj na němž **běží build toolchain** (zkompilovaný na stroji **build**)
+   * target - stroj na němž běží binární soubory generované překladačem běžícím na stroji **host**
 === Native build ===
+Nejběžnější je nativní build. Příkladem může být zkompilování gcc překladače v některé linuxové distribuci (e. g. Gentoo). Tento překladač je potom používán pro vygenerování binárek, které běží na téže platformě.
 {{:statnice:native_build.png|Native build.}}
 === Cross build ===
+Typický scénář použití pro běžný křížový překlad je u embedded systémů. Tyto systémy nejsou zpravidla dostatečně výkonné, abychom pro ně mohli zkompilovat překladač, který by na nich běžel a generoval binární soubory pro tuto platformu. Proto pracujeme např. v nějaké běžné linuxové distribuci (např. na architektuře core2, i686, ...), kde máme překladač (host) a generujeme např. binární kód pro ARM procesor, který běží na cílovém embedded zařízení.
 {{:statnice:cross_build.png|Cross build.}}
 === Cross-native build ===
+Zde můžeme uvažovat např. rozdíl mezi 32bit a 64bit linuxovými distribucemi. Může se stát, že jsou servery, na kterých jsou kompilovány binární balíčky 64bitové. V tom případě je na 64 bitové architektuře zkompilován 32bitový překladač, který je možné následně používat pro generování binárních souborů pro cílovou platformu.
 {{:statnice:cross_native_build.png|Cross native build.}}
 === Canadian build ===
+Kanadský build může být použit např. pokud vygenerujeme překladač běžící na 32bitové architektuře na 64bitovém stroji, ale tento překladač generuje třeba binární soubory pro embedded zařízení.
 {{:statnice:canadian_build.png|Canadian build.}}

statnice/oi_si_7.1307263997.txt.gz · Poslední úprava: 2025/01/03 18:19 (upraveno mimo DokuWiki)

Nahoru