Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
statnice:oi_si_prumyslove_aspekty_is_iso9126_skalovatelnost [2011/05/17 21:20] vokabakov |
statnice:oi_si_prumyslove_aspekty_is_iso9126_skalovatelnost [2025/01/03 18:23] (aktuální) |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | Hotovo 40% | ||
- | |||
====== Prumyslové aspekty IS, nefunkcionální požadavky na systémy podle ISO 9126, kapacitní plánování systémů, zajištění odezvy a škálovatelnosti systému.(A0M33PIS) ====== | ====== Prumyslové aspekty IS, nefunkcionální požadavky na systémy podle ISO 9126, kapacitní plánování systémů, zajištění odezvy a škálovatelnosti systému.(A0M33PIS) ====== | ||
Řádek 12: | Řádek 10: | ||
===== 9126-1 Model jakosti ===== | ===== 9126-1 Model jakosti ===== | ||
- | * **Funkčnost** | + | * **Funkčnost (Functionality)** |
* Funkční přiměřenost (Suitability) | * Funkční přiměřenost (Suitability) | ||
* Přesnost (Accuracy) | * Přesnost (Accuracy) | ||
Řádek 18: | Řádek 16: | ||
* Bezpečnost (Security) | * Bezpečnost (Security) | ||
* Shoda ve funkčnosti (Functionality Compliance) | * Shoda ve funkčnosti (Functionality Compliance) | ||
- | * **Bezporuchovost** | + | * **Bezporuchovost (Reliability)** |
* Zralost (Maturity) | * Zralost (Maturity) | ||
* Odolnost vůči vadám (Fault Tolerance) | * Odolnost vůči vadám (Fault Tolerance) | ||
Řádek 90: | Řádek 88: | ||
* **Horizontální škálovatelnost (scale out)** | * **Horizontální škálovatelnost (scale out)** | ||
* přidávání nových uzlů do systému (typicky u distrib.aplikací), např. rozšíření z jednoho webserveru na tři, rozšíření gridu, zvýšení počtu procesoru | * přidávání nových uzlů do systému (typicky u distrib.aplikací), např. rozšíření z jednoho webserveru na tři, rozšíření gridu, zvýšení počtu procesoru | ||
+ | |||
+ | ===== HW škálovatelnost ===== | ||
+ | Často se doporučuje soustředit se na hardwarovou rozšiřitelnost před kapacitní. Je levnější přidat procesor, než ladit výkon. | ||
+ | |||
+ | Příklad: Část programu lze zrychlit o 70%, je li spouštěna paralelně na čtyřech CPU. Je-li 1-P sekvenční část výpočtu a P je část, kterou lze paralelizovat, maximální zrychlení s využitím N procesorů udává Amdahlův zákon: | ||
+ | |||
+ | {{:statnice:amdahl_corrected.png|}} | ||
+ | |||
+ | Pozn.: Mám za to, že ve jmenovateli má být znaménko +, tj. (1-P)+P/N, nikoli (1-P)-P/N, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Amdahl%27s_law | ||
+ | |||
+ | Čím více snížím paralelizovatelnou složku P/N, tím menší bude její příspěvek ve jmenovatel a tím i vyšší hodnota zlomku = zrychlení | ||
+ | (founemi2) | ||
+ | |||
+ | ====== Zajištění odezvy systému - Real Time systémy ====== | ||
+ | * systém reálného času - informační systém, který zpracovává asynchronní vstupy a produkuje odpovědi v pevně stanoveném čase. | ||
+ | * Doba, kterou má systém k dispozici pro provedení úlohy, je známa předem. | ||
+ | * Na počtu vstupů a jimi vyvolané pracovní zátěži systému přitom nezáleží. | ||
+ | * systém reálného času - informační systém, který zpracovává asynchronní vstupy a produkuje odpovědi. | ||
+ | * potřebný čas může být odvozen ze zátěže systému | ||
+ | * tento čas musí být ohraničený->nejdelší možná doba odezvy. | ||
+ | * **hard RT** - systém vždy musí splnit daný časový termín (např. řízení létajícího prostředku, jaderného reaktoru aj.) | ||
+ | * **soft RT** - konkrétní časové okamžiky mohou být zmeškány. (např. optimalizace spotřeby paliva v motoru). | ||
+ | * požadavky pro RTOS definuje standard Posix 1003.1b, Real-time extensions | ||
+ | |||
+ | ==== Zajištění odezvy systému – řízení přístupu ke zdrojům (workload manager) ==== | ||
+ | * **servisní třídy** (service classes) a jejich důležitost - klasifikační mechanismus jednotlivých úloh | ||
+ | * **cíle** (goals) a **úrovně priorit** (importance levels) servisních tříd – určují očekávaný pracovní výkon a mohou být definovány pomocí: | ||
+ | * **doby odezvy** (response times goals) – aplikace musí komunikovat s WLM | ||
+ | * **relativní rychlosti** (velocity goals) – založeno na relativní rychlosti zpracování stanovované podle měření systémových stavů (system states) | ||
+ | * **volné** (discretionary goals) - pokud neexistují žádné jiné požadavky. | ||
+ | * Doba odezvy udává trvání pracovního požadavku (work request) mezi zadáním do systému a okamžikem, kdy je operace je hotova. | ||
+ | * WLM se poté snaží zajistit, aby průměrná doba odezvy skupiny pracovních požadavků byl dle očekávání, nebo aby část pracovních požadavků splnila očekávání uživatelů. | ||
+ | * Systémové stavy popisují, kdy pracovní požadavky používaly systémové zdroje a kdy na ně musely čekat - stavy zpoždění. Definujeme rychlost zpracování: | ||
+ | {{:statnice:screen_shot_2011-05-17_at_9.43.13_pm_2_.png|}} | ||
+ | * Stanovení rychlosti zpracování nevyžaduje komunikaci aplikace s WLM, avšak není tak přesné jako doba odezvy. | ||
+ | |||
+ | * Servisní třídy a definice cílů jsou organizovány v politice služeb spolu s ostatními komponentami pro reporting a další řízení. Vše je uloženo jako definice služeb (service definition), podle které se určuje přednostní přístup servisních tříd k systémovým zdrojům (při příliš vysoké zátěži systému). | ||
+ | * WLM shromažďuje data o činnosti a systémových zdrojích a porovnává v předem definovaných časových intervalech s uživatelskými definicemi z definic služeb a upravuje přístup k systémovým zdrojům, pokud nebylo dosaženo požadavků uživatelů. K porovnání nashromážděných dat s definicemi cílů se vypočítává index výkonu (performance index, PI). | ||
+ | * **Index výkonu** je číslo, které udává, zda definice cílů pro danou servisní třídu byly splněny, nesplněny nebo překonány. | ||
+ | {{:statnice:screen_shot_2011-05-17_at_9.44.48_pm_2_.png|}} | ||
+ | * WLM kontroluje přístup k procesorům systému, I/O jednotkám, systémovému úložišti a spouští a ukončuje procesy. Disponuje mechanismy k umístění pracovních požadavků na nejvhodnější systém u paralelního zpracování. | ||
+ | |||
+ | ====== Kapacitní plánování systému ====== | ||
+ | ===== Základní otázky pro kapacitní plánování IS===== | ||
+ | * Jaké výkonostní metriky (data) mají být sledovány? | ||
+ | * Jak často mají být data sbírána? | ||
+ | * Co jsou relevantní prahové úrovně nebo akceptovatelné provozní úrovně? | ||
+ | * Co se má provést, jsou-li určité prahové nebo provozní úrovně překročeny? | ||
+ | * Jak je sbírána statistika pro charakterizaci zatížení, jeho predikce, modelování výkonnosti, kapacitní plánování a konfiguraci? | ||
+ | * Kdo jsou účastnící těchto procesů? | ||
+ | * Jaké jsou jejich role? | ||
+ | |||
+ | {{:statnice:screen_shot_2011-05-18_at_9.00.46_am.png|}} | ||
+ | |||
+ | {{:statnice:screen_shot_2011-05-17_at_9.51.14_pm_2_.png|}} | ||
+ | |||
+ | {{:statnice:screen_shot_2011-05-17_at_9.52.30_pm_2_.png|}} | ||
+ | |||
====== Zdroje ====== | ====== Zdroje ====== | ||
Přednášky předmětu A0M33PIS | Přednášky předmětu A0M33PIS | ||