Předchozí stránka14/18Další stránka

Smlouvy z oblasti průmyslových práv

8.13 Licenční smlouvy 1/2

Co jsou licenční smlouvy

Licenční smlouvy jsou nejčastějším typem smluv vyskytujících se v souvislosti s průmyslovými právy. Jedná se především o povolení k využití chráněných nehmotných statků. Jsou velmi různorodé a týkají se vždy chráněných nehmotných statků. Součástí mnohých licenčních smluv je i nechráněný nehmotný majetek. Náš obchodní zákoník definuje licenční smlouvy v §§ 508-515. Licenční smlouvou týkající se například patentu předává majitel patentu část svých práv (§ 11 a 13 zákona 527/ 1990 Sb.) k využití patentu nabyvateli. Při poskytnutí výlučné licence poskytovatel po dobu platnosti licenční smlouvy nesmí svůj patent využívat, ani nemůže na totéž řešení poskytnout další licenci.

Předmět licenční smlouvy

Předmětem licenční smlouvy může být průmyslový vzor, užitný vzor, topografie polovodičového výrobku nebo ochranná známka. U licenčních smluv je třeba věnovat velkou pozornost definici předmětu smlouvy, zvláště tehdy, když je jeho součástí know-how, technická dokumentace, popřípadě předávané strojní zařízení a zaškolení pracovníků nabyvatele. Co se týče rozsahu, je třeba definovat, na jakém území se licence poskytuje a na jaké chráněné výrobky či způsoby se konkrétně vztahuje. Obdobně u hromadného průmyslového vzoru je třeba určit konkrétní vzor, kterého se licence týká. U ochranných známek se licence může týkat jen určitých výrobků a služeb.

Je třeba stanovit, zda se jedná o výlučnou či nevýlučnou licenci. Dále je nutné uvést, zda nabyvatel může vyrábět jen pro svoji potřebu, nebo má rovněž právo k prodeji, či právo předmět licence upotřebit (provozovat). Je třeba pečlivě specifikovat předávané know-how a smluvně zajistit jeho utajení. Ve vztahu k předmětu licence je třeba určit práva a povinnosti smluvních stran.

Předchozí stránka14/18Další stránka
logo CSP logo OPPA
Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti